Na dnešní den jsem se těšila, jak malá holka. V lednu se mi zdálo datum 7/4 neuvěřitelně vzdálené, ale nakonec musím říct, že ty tři měsíce utekly jako voda. Zpočátku jsem se trochu ostýchala komunikovat, ale když jsem zjistila, že je zde parta převážně přátelských lidiček, tak jsem se s chutí zapojila.

Musím přiznat, že mě v mém snažení zhubnout, velice podporuje manžel. Zajedno tím, že hubne se mnou, ale hlavně tím, že mě nenechá být, dokud není naplánované jídlo na celý příští den. Někdy plánujeme i celý víkend dopředu a potom se nám mnohem lépe nakupuje. Skutečně nepořizujeme žádné zbytečnosti, což dříve bylo u nás naprosto běžné. Často polovina našeho nákupu byly sušenky a zmrzliny, dnes už zcela nepředstavitelné.

Stále mi to přijde jako malý zázrak, že jen úpravou jídelníčku jsem ztratila, ale opravdu ztratila, chuť na sladké. Tím nemyslím, že sladké vůbec nejím, ale když si vzpomenu, že po každém větším jídle jsem snědla balíček sušenek, bonboniéru klidně na posezení a na závěr zmrzku...

Takže po 12 týdnech snažení mám prsa, pas a boky shodně o 10 cm menší. Výsledek z říše snů. Opravdu jsem už ani nedoufala, že se mi něco podobného podaří a ono to přitom bylo spíš o tom prvním kroku, jak včera psala Saša ve svém blogu. Do podzimu jsem byla nepřekonatelná v různých výmluvách, proč to nejde (věk, klimaktérium atd.). Pořádně jsem se nehýbala skoro tři roky a čím jsem byla tlustší, tím méně se mi hýbat chtělo. A najednou jsem udělala objev, že pohyb je radost a že mi to jde snáz. Aby ne, když jsem od ledna zhubla 10,6 kg a 2 kg sama na konci roku, takže krásných 12,6 kg!

Moc chci poděkovat všem, kdo mě tady motivují a podporují. Je to velmi milé a stále si připadám, jako lehce přiopilá tím úspěchem. Původně jsem tu vyhlašovala, že další cyklus si dám měsíční, ale nakonec jsem se rozhodla, že si to dám ještě jednou na 12 týdnů. Takže končit bych měla 30/6 a celkový cíl je 22 kg. Už jsem za půlkou a když častěji zařadím pohyb.........

Ještě jednou všem moc děkuji za podporu :-)

Marie